Polská strana podle nich nečekala na řádné ukončení mezinárodních konzultací ke změnám územního plánu a nezohlednila české připomínky. Česko kvůli tomu svolalo na minulý týden mimořádné jednání.
‚Polsko se chová, jako by negativní dopady končily na hranici.‘ Češi v příhraničí se bojí rozšíření dolu Turów |
Bogatyně navzdory neukončeným jednáním s Českem na konci května schválila změnu územního plánu, kterou mimo jiné umožnila rozšíření dolu o 14,6 hektaru směrem k hranici s Českou republikou.
Česká strana žádala od Polska například informace o vlivu změny na vodní zdroje, upřesnění vyhodnocení vlivu kumulovaných emisí na ovzduší, doplnění údajů o vlivu na zemědělský půdní fond a jiné biotopy, doplnění vyhodnocení hlukové zátěže českého území nebo popis plánovaných monitorovacích opatření.
Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) ve čtvrtek ČTK řekl, že je dobře, že Poláci pochybení uznali. „Na věci to ale zatím nic nemění. My budeme trvat na tom, aby to (změnu územního plánu Bogatyně) zrušili a vydali znova, až budou vypořádané připomínky,“ řekl. Liberecký kraj se mimo jiné dohodl s hygieniky na měření hluku na české straně v obcích nejblíže dolu. Chce zjistit, zda už teď kvůli vykácení stromů nepřekračuje hlukové limity.
Polsko s Českem diskutují o dopadu na životní prostředí
Polské Generální ředitelství pro ochranu životního prostředí by mělo informaci o postoji k českému požadavku na zrušení plánu doručit před středou 28. srpna, kdy se ve Varšavě uskuteční jednání české a polské vlády. „Vedle požadavku na zrušení územního plánu města Bogatyně, pokud se do té doby již nestane, a následné řádné dokončení mezistátních konzultací, zopakuje česká vláda rovněž požadavek na jasné stanovení mechanismu kompenzací za případně způsobené újmy v důsledku činnosti dolu Turów,“ uvedlo ministerstvo.
Hygienici budou na severu Čech měřit hluk. Kvůli polskému uhelnému dolu Turów |
Zástupci obou zemí jednali také o procesu posuzování dopadů na životní prostředí (EIA) k rozšíření těžby v dole. Záměr by se měl veřejně projednat 19. září přímo v Bogatyni. Česko požaduje také veřejné slyšení v České republice. Obě strany plánují na září i mezistátní konzultace k dokumentaci EIA.
Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Rozšířit by se měl důl až na 30 kilometrů čtverečních a těžit Poláci plánují do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.
Ministerstvo životního prostředí dostalo v rámci přeshraničního posuzování dopadů na životní prostředí zhruba 5000 připomínek. Obyvatelé z příhraničí se obávají ztráty vody, zvýšení hluku a také prašnosti.
